V další části naší typografické rubriky se zaměříme na úpravu textu, a to nejen co se týče přehlednosti, ale také gramatické správnosti, a nabídneme několik jednoduchých tipů, které mohou eliminovat zcela zbytečné nedostatky v jinak bezchybné seminární či diplomové práci.
Odstavce volíme klasické, tedy s odsazením prvního řádku (v nabídce Formát → Odstavec → Odsazení speciální – první řádek), nebo (dnes hojně používané) „angloamerické“ – tedy bez odsazení, zato s vynechaným řádkem mezi odstavci. Vždy si však celý text rozvrhneme tak, aby byl co nejčlenitější. Chceme-li začít na následující straně, nikdy nepoužíváme klávesu enter, ale nabídku Vložit → Konec → Konec stránky (zkratka Ctrl + enter).
Abychom se vyhnuli takzvaným „sirotkům“, tj. osamělým řádkům na konci či začátku stránky, zatrhneme v nabídce Odstavec → Tok textu → Kontrolu osamocených řádků.
Pevné mezery (Shift + Ctrl + mezerník) používáme při konečné kontrole dokumentu za jednoznakovými („jednopísmennými“) slovy na koncích řádků; nepoužíváme je však paušálně na celý dokument, neboť mohou vytvořit velké mezery, tzv. řeky.
Pokud v dokumentu stále cosi „zlobí“, zobrazíme si skryté znaky (ikona Zobrazit nebo skrýt: ¶). Tak získáme přehled o všech mezerách, entrech, koncích stran a odsazení, a snadněji text upravíme do požadovaného formátu. Opakuje-li se v textu stejná chyba vícekrát, v nabídce Úpravy → Nahradit (Ctrl + H) zadáme položky, které chceme změnit, to je užitečné například při redukci mezer. Stejně postupujeme, chceme-li nahradit celé slovo, ovšem pozor na pády a velká písmena, word není v tomto směru příliš předvídavý.
Jak vidíme, některé šotky s pomocí wordu odstraníme velmi jednoduše a typografickou kontrolu je snadné mít brzy v malíčku. Všechny ostatní nešvary už záleží na naší jazykové (ne)omylnosti. Podotýkám, že v tomto směru je lépe pomoc wordu nepřeceňovat a automatické opravy pravopisu při psaní raději nepoužívat (v domnění, že tak využijeme levného a rychlého korektora). Často se totiž v práci vyskytne slovo v cizím jazyce nebo slovo, které word nezná a které často komicky, častěji tragikomicky upravuje po svém.
Co se týče například zmiňovaných mezer, je třeba mít na paměti také správný způsob jejich užití. Nejčastější chyby se vyskytují v psaní jednotek: 100% = stoprocentní, 100 % = sto procent; číslovek: píšeme 5litrový, 60letý, nikoli 60-tiletý (a jiné tvořivé varianty). Rovněž tak u interpunkčních znamének je třeba dbát na nadbytečné či chybějící mezery, např. při psaní trojtečky (nikoli tří teček), tedy tzv.výpustky (Ctrl + „tečka“), uvozovek, závorek, lomítek, spojovníku, pomlčky atp. Jde sice o detail, ale koneckonců může jít i o hrubou chybu. Pokud si nejste jisti, užitečnou stránkou je třeba http://prirucka.ujc.cas.cz, kde jsou přehledně všechny základní jazykové jevy uvedeny.
Nedílnou součástí přehledné práce je také obsah vytvořený pomocí úrovní. Jednotlivé nadpisy označujeme stupňovitě: 1, 1.1, 1.2., 1.2.1. atd. Obsah pak vytvoříme jednoduše: nejprve zaškrtneme Osnovy v horní liště (Zobrazit → Osnova; v některých wordech bývá skryta ve volbě dalších tlačítek). Poté, co se zobrazí v levém horním rohu volba úrovní, označíme si postupně nadpisy a zaškrtneme v nabídce vždy požadovanou úroveň: 1 jako úroveň 1, 1.1 jako úroveň 2 atd. Na stránce, kde chceme obsah zobrazit, pak zvolíme Vložit → Rejstřík a seznamy → Obsah (nezapomeneme navolit počet úrovní, pokud jich je více než 3) a potvrdíme.
Závěrem připomeňme některé užitečné klávesové zkratky:
Ctrl + A označit celý dokument;
Ctrl + F najít text, nahradit text;
Shift + Enter roztáhne text až do konce řádku;
Ctrl + Shift + Mezerník nebo také:
Alt 0160 pevná mezera;
Ctrl + Enter konec stránky, zalomení;
Alt 0150 pomlčka krátká – (běžná, pozor na rozdíl oproti spojovníku -);
Alt 0151 syntaktická pomlčka — (v českých textech se příliš nepoužívá);
Alt 0132 „ dolní česká uvozovka;
Alt 0147 “ horní česká uvozovka;
Ctrl + . trojtečka (výpustka);
Alt + Ctrl + I náhled dokumentu;
Tereza Šindelářová
Loading ...
Loading ...
