I když nepředstavuje ubytovací stipendium žádnou horentní částku, je [...]]]> Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy šetří. To brzy pocítí i studenti vysokých škol, kterým bude ubytovací stipendium sníženo o 7 %. I když suma, o kterou studenti přijdou, není tak tragická, mohlo být hůř. Původně se totiž jednalo o 12%, což by již byla změna rozhodně citelnější.

I když nepředstavuje ubytovací stipendium žádnou horentní částku, je významným příspěvkem pro studenty nebo jejich rodiče, zvláště pokud je v místě studia omezená nabídka přivýdělku.

Podmínky pro získání ubytovacího stipendia

Přestože se podmínky školu od školy liší (školy samy rozhodují o podmínkách a udělení ubytovacích stipendií), lze vysledovat určité zákonitosti.

Pro získání ubytovacího stipendia musíte být studentem prezenčního studia prvního studijního programu (tzn. nevzdali jste předchozí studium jiného oboru, nebo nestudujete souběžně ještě jiný obor). Nesmíte překročit standardní dobu studia a musíte trvale bydlet jinde, než kde studujete. Zároveň nesmíte pobírat stipendium v rámci rozvojové pomoci. Další podmínky určují jednotlivé školy samy. Jako ubytovací stipendium většinou získáte 600 až 700 Kč měsíčně. Nevyplácí se během července, srpna a září. Pozor! O toto stipendium si musíte žádat. Sledujte podmínky a termíny na vaší fakultě.

Šetří všichni

Jak již bylo řečeno, školy samy rozhodují o rozdělování svých prostředků, ubytovací stipendium nevyjímaje. Stanovují tedy i výši příspěvku. Kdyby ubraných 7 % doplnili z vlastních zdrojů, studenti by teoreticky vůbec nemuseli změnu od MŠMT pocítit. Realita je však, jako vždy, jiná. Bohužel i školy jsou nuceny šetřit vzhledem ke snížení příspěvků ze strany státu. Méně peněz do vysokoškolských pokladen tak znamená i snížení rozpočtů asi o 5 %. A tak mají studenti jednoduše smůlu.

Nu což, můžeme být rádi, že dostaneme aspoň něco…

Zdroj: ČTK

PD

Študák pro Vás zjistil, jaké platy můžete jako absolventi očekávat po ukončení studia.

Houstone, máme problém, klesáme…

Bohužel, ekonomická krize se projevila i v odměňování za vykonanou [...]]]> Jste v posledním ročníku a uvažujete, kde se „upíchnout“ na trhu práce? Nebo si naopak vybíráte nový obor a přemýšlíte o jeho perspektivách? Tak jako tak, jde více či méně vždy o peníze.

Študák pro Vás zjistil, jaké platy můžete jako absolventi očekávat po ukončení studia.

Houstone, máme problém, klesáme…

Bohužel, ekonomická krize se projevila i v odměňování za vykonanou práci, což neméně platí i pro absolventy. Platy absolventů se nyní pohybují na stejné úrovni jako v roce 2007. Obzvlášť se tento nemilý fakt týká absolventů s minimální nebo vůbec žádnou praxí. Průměrně platy klesly o 10 – 15%. Do konce roku se již situace pravděpodobně nezlepší. Můžeme jen doufat, že nový rok přinese i nové lepší vyhlídky.

Jaké jsou nástupní platy

Výši nástupních platů ovlivňuje mnoho faktorů. Mimo jiné také lokace. Je tedy třeba počítat s tím, že až o třetinu vyšší platy než jinde dostanou absolventi na začátku kariéry v Praze, poměrně dobře jsou na tom s platovými podmínkami i na Plzeňsku, v Jihomoravském kraji a ve středních Čechách. Naopak nejnižší mzdu dostanou absolventi v kraji Moravskoslezském, Olomouckém a Karlovarském.

Jak to vypadá v konkrétních číslech? Hlavní město může absolventům nabídnout plat kolem 20 tisíc korun, na východní Moravě mohou počítat s maximálně 17 tisíci. Ani výhled po 5 odpracovaných letech tento rozdíl nezmenší. U lidí ve věku 25 a 34 let činí nástupní mzda přes 30 tisíc korun v případě pražského zaměstnavatele. Na Karlovarsku ale dostane i o 10 tisíc méně.

Dobrá zpráva pro vysokoškoláky

Titul z vysoké školy znamená v průměru o třicet procent vyšší příjem než maturitní vysvědčení. A dokonce o čtyřicet jedna procent jsou na tom vysokoškoláci lépe než středoškolsky vzdělaní lidé bez maturity.

Ve výzkumu mezd 250 tisíc lidí vychází vysokoškolský průměrný plat na téměř 29 900 korun. Na výši platu mají vliv i vaše jazykové schopnosti. Člověk, který ovládá angličtinu mluvenou i písemnou formou, získá o dva až tři tisíce vyšší plat než ten, který jazyk neovládá.

Kdo je na tom nejlíp

Není žádným překvapením, že nejlepší uplatnění na trhu práce a zároveň nejvyšší platy mají lidé pracující v IT. Tedy programátoři, správci sítí. Špatně na tom nejsou ani pracovníci marketingu, zaměření na zahraničí, projektanti, analytici. Žádaným „zbožím“ jsou i absolventi technických oborů – stavebních, strojních, a elektrotechnických. Dlouhodobě se nezaměstnanosti vyhýbají také lékaři a farmaceuti.

Špatně uplatnitelní na trhu práce jsou absolventi zemědělských oborů. Úplným outsiderem s nejnižším platem a problematickým hledání zaměstnání jsou absolventi pedagogických oborů.

Tabulka TOP10 platů absolventů dle oboru:

1. Programátor specialista – 35.377,-
2. Vedoucí pracovník v průmyslu - 30.329,-
3. Odb. pracovník marketingu – 28.588,-
4. Projektant a analytik výpočet. systémů – 28.196,-
5. Právník (mimo advokacii a soudy) - 27.496,-
6. Vedoucí účetní – 26.093,-
7. Strojní projektanti a konstruktéři – 25.617,-
8. Mistři ve stavebnictví – 25.575,-
9. Projektanti elektro. – 25.575,-
10. Stavební projektanti a konstruktéři – 24.751,-

Následují pozice: spisovatel, bankovní makléř, pojišťovací agent, elektrotechnik, specialista ekonom, stavební a strojírenští technici, projektanti staveb, dispečeři dopravy a chemici.

Favoriti podle univerzit

Pokud vezmeme hledisko uplatnitelnosti absolventů na trhu práce z hlediska absolvované fakulty, pak největší úspěšnost s umístěním mají absolventi Akademie múzických umění v Praze (nezaměstnanost jejich absolventů překročila v roce 2006 jen o kousek 1%), dále Vysoké školy ekonomické v Praze (nezaměstnanost jen o kousek vyšší než 2%), dále Univerzita Karlova v Praze (2,9%), ČVUT v Praze (4%), Masarykova univerzita v Brně (5,2%), Univerzita Hradec Králové (5,2%), Česká zemědělská univerzita v Praze (5,6%, ale jsou zde veliké rozdíly mezi uplatnitelností absolventů jednotlivých fakult), Univerzita Palackého v Olomouci (5,9%). Ostatní veřejné vysoké školy jsou již nad 6%.

Překvapivě velmi dobrou zaměstnatelnost svých absolventů vykazují i soukromé vysoké školy. Oproti tomu nízkou umístitelností trpí absolventi Slezská univerzita v Opavě, Akademii výtvarných umění v Praze a Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně.

Praxe nebo dobrý studijní průměr?

Uplatnitelnost absolventů je někdy opravdu problém a bylo by naivní si myslet, že vysokoškolskýdiplom vám automaticky zajistí dobré zaměstnání. Co se cení, je flexibilita a praxe. Z pohledu firem je to logické, zaškolení nového pracovníka bez praxe je delší a náročnější – tedy dražší. Proto absolventi zůstávají často na pracovních úřadech na ocet. A svědčí o tom i průzkum mezi absolventy Masarykovy univerzity s jasným závěrem: na profesní uplatnění a platové ohodnocení absolventů nemají studijní výsledky žádný vliv.

Uveďme pro ilustraci paradoxní příklad z již zmiňovaného průzkumu MU. Mezi absolventy ekonomickosprávní fakulty mají premianti (s průměrem známek do 1,5) průměrně 27 545 Kč. U absolventů se studijním průměrem 2,01– 2,50 je tato mzda nepatrně nižší – 26 238 Kč. Paradox ale vzniká u absolventů , kteří zvládli studium takříkajíc s odřenýma ušima. Jejich nástupní plat je nejvyšší! Podle průzkumu vykazují platový průměr 32 333 Kč!

Závěr je jednoznačný. Ti, kteří se nevěnovali tolik studiu, pravděpodobně pracovali a tím získávali více ceněnou praxi. Sami studenti ví, že školy poskytují téměř výhradně odbornou průpravu. Co ale chybí je výuka tzv. Soft skills (komunikace, jednání s lidmi). A opět důkaz v podobě čísel. Odbornou část vzdělání hodnotí jako dobrou 77 % českých a 72 % slovenských studentů, 45 % Čechů a 41 % Slováků je ale přesvědčeno, že měkkým dovednostem je škola nenaučila.

Nemůžeme ale neúspěchy při hledání práce svádět jen na vysoké školy. Výši nástupního platu ovlivňují i vaše osobní předpoklady a schopnosti. Solidních nástupních platů dosáhnou spíše studenti, kteří dokáží své vědomosti prodat při přijímacím pohovoru.

Návrh stanovisek můžete nalézt na webu. K oběma tématům budou uspořádány ještě diskuze s odborníky a závěry budou předloženy k hlasování na internetu.

V obou případech jsou mladí účastníci zatím pro změny, ALE za určitých podmínek. Diskutujte [...]]]> V rámci projektu Kecejme do toho (www.kecejmedotoho.cz) proběhly první diskuze na webu a facebooku a první workshopy na téma poplatky na VŠ a státní maturity.

Návrh stanovisek můžete nalézt na webu. K oběma tématům budou uspořádány ještě diskuze s odborníky a závěry budou předloženy k hlasování na internetu.

V obou případech jsou mladí účastníci zatím pro změny, ALE za určitých podmínek. Diskutujte i Vy o tom, jak by se mělo přistupovat ke státním maturitám a poplatkům na vysokých školách. Závěry diskuzí budou předány MŠMT a politické reprezentaci.

Projekt Kecejme do toho je apolitickou platformou, snažící se podpořit spoluúčast mladých lidí na veřejném dění, které se jich týká. Projekt byl podpořen z evropského programu Mládež v akci, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Zastoupením Evropské komise v ČR.

„Když studenti vynechají pár mejdanů, zbude jim na školné.“

Výrok jednoho z předních českých politiků na obhajobu školného vyvolal bouřlivé ohlasy. Tak bouřlivé, že dokonce na chvíli přehlušily i řev středoškoláků nad státními maturitami.

Popravdě, kdo by s jásotem vítal vidinu povinnosti platit za něco, co teď může mít zadarmo? I když ono to zadarmo, není [...]]]>

„Když studenti vynechají pár mejdanů, zbude jim na školné.“

Výrok jednoho z předních českých politiků na obhajobu školného vyvolal bouřlivé ohlasy. Tak bouřlivé, že dokonce na chvíli přehlušily i řev středoškoláků nad státními maturitami.

Popravdě, kdo by s jásotem vítal vidinu povinnosti platit za něco, co teď může mít zadarmo? I když ono to zadarmo, není vždy úplně zadarmo. Kolik v současnosti stojí studentský život na veřejné vysoké škole? Na tuto otázku hledal magazín Študák relevantní odpověď přímo mezi vysokoškoláky.

Děkujeme všem, kteří se ankety na www.studak.cz zúčastnili, a přispěli tak k tvorbě tohoto článku. Na stránkách naleznete anketu novou, hlasujte také!

Čísla

Z dat vyplývajících z naší ankety si student matfyzu již dávno spočítal, že průměrný student za průměrný studijní měsíc utratí (za všechny výše zmiňované položky) průměrně 5 500 Kč (pro zajímavost ministerstvo školství uvádí dokonce částku 8 500 Kč za měsíc studia).

Přepočítáním na dobu jednoho roku studia (tedy šesti měsíců) dostaneme částku 33 000 Kč. Tato částka ale rozhodně nereprezentuje celkové náklady studenta na rok života. I zbylého půl roku musí student minimálně jíst, bydlet a popravdě se i bavit, aby si uchoval duševní zdraví. To nám přidá dalších cca 27 000 Kč. Suma sumárum, rok života průměrného vysokoškoláka stojí (bez dovolených a dalších nadstandardních položek) 60 000 Kč.

Vraťme se ale ke studiu. Šest semestrů na VŠ, tedy doba bakalářského studia, potom stojí 99 000 Kč a za dva roky navazujícího magisterského studia ze své peněženky vytáhneme dalších 66 000 Kč.

Můžete si být tedy jisti, že váš titul kromě úsilí, stresu, probdělých nocí, nabytých znalostí a zkušeností, zahrnuje i investici ve výši cca 165 000 Kč.

Kde se peníze berou?

Je jasné, že výdaje nutně vyžadují zdroje. Jak uvádí web ministerstva školství (www.reformy-msmt.cz/financni-pomoc-studentum), 80 % příjmů pochází od rodičů. Do zbylých 20 % se schovají výdělky z příležitostných brigád, stipendia, sociální podpora apod.

Cena titulu

V návrhu školného je počítáno s částkou maximálně 10 000 Kč za semestr studia. Těchto 10 000 Kč ale nesnižuje výdaje na dojíždění, bydlení, jídlo ani pomůcky. V případě, že by byl návrh školného schválen, by cena titulu stoupla, například pětiletého vysokoškolského studia, na cca 265 000 Kč.

Školné a mejdany

Na zábavu studenti průměrně vynaloží něco kolem 1 500 Kč měsíčně. Ačkoliv to zní poněkud neuvěřitelně, a přiznejme si, i nereálně, kdybychom každý měsíc 2/3 našich výdajů na zábavu odložili, na školné by nám zbylo.

Otázkou je, co by dělaly hudební kluby, kulturní zařízení, sportovní centra, pivovary, restaurace, kdyby studenti zanevřeli na společenský život.

Možná by se veselé studentstvo změnilo v knihomoly či rýsovací zombie s vizitkou svého psychologa (či psychiatra) v peněžence, spolu s těžce nastřádanými penězi na školné.

KD

Poslední prázdninový týden proběhla na Zastoupení Evropské komise v ČR v Praze tisková konference, jejíž náplní bylo oznámení o spuštění projektu Kecejme do toho. Cíl projektu, který je zaměřený na věkovou skupinu od 15 do 26 let, spočívá ve snaze aktivně zapojit tyto mladé lidi do veřejného života a umožnit jim podílet se na tvorbě opatření, která [...]]]>

Poslední prázdninový týden proběhla na Zastoupení Evropské komise v ČR v Praze tisková konference, jejíž náplní bylo oznámení o spuštění projektu Kecejme do toho. Cíl projektu, který je zaměřený na věkovou skupinu od 15 do 26 let, spočívá ve snaze aktivně zapojit tyto mladé lidi do veřejného života a umožnit jim podílet se na tvorbě opatření, která se jich bytostně týkají. Mladí lidé by tedy měli získat možnost zapojit se do diskuse o takových tématech jako jsou státní maturity, školné na vysokých školách nebo legalizace marihuany. Myšlenka zní více než zajímavě, a proto si v následující reportáži pojďme celý projekt podrobně představit.

Nutno říci, že po organizační stránce se spuštění projektu opravdu vydařilo. První informace o projektu nás zastihli ještě v zázemí domova, když v rámci ranního vysílání Radiožurnálu proběhlo krátké ranní interview s organizátory projektu. Na cestu do Prahy jsem se tedy vydávali s prvními kousky informací a velkým očekáváním.

Naše další setkání s projektem a jeho organizátory proběhlo již „face-to-face“. Po krátké prezenci, kdy jsme krom díků za účast obdrželi i obsáhlé desky s propagačními materiály, se naše dvoučlenná delegace z časopisu Študák přesunula do klimatizované a občerstvením bohatě vybavené prezentační místnosti, kde právě probíhaly poslední zkoušky audiovizuální techniky. Netrvalo dlouho a připravené sedačky se zvolna zaplnily přicházejícími novináři.

Po krátkém úvodním slovu Aleše Sedláčka, zástupce České rady dětí a mládeže, došlo k napjatě očekávané prezentaci celého projektu. Jako první se slova chopil Jan Husák, který na sebe vzal nelehkou úlohu představení celého projektu a hlavně vysvětlení a odůvodnění jeho cíle a smyslu. O co tedy jde? Jak už jsme zmínili výše, hlavním cílem projektu je zapojit mladé lidi do veřejného života, vtáhnout je do debaty o tématech, která se jich bezprostředně týkají, jako je třeba hranice volebního práva či otázka školného, a v neposlední řadě také jakési vyjádření názoru mladé generace.

Tahle poznámka si i v následující debatě s novináři vysloužila více pozornosti, protože – jak uvedl Aleš Sedláček – při návrhu opatření, vyhlášek a zákonů je zcela jasný postoj vlády a dalších úřadů, ale zcela chybí názor samotných mladých lidí, kterých se dané opatření týká. Jedním z klíčových přínosů celého projektu by tedy krom samotné diskuse mělo být i jasné vyprofilování postojů mladých lidí tak, aby pak tyto postoje, názory nebo třeba i obavy, které mohou vyústit v komunikační nedorozumění, mohly být jasně prezentovány. Řečeno jinými slovy, úřady povětšinou nevědí, co si mladí lidé myslí, a tak se snadno může stát, že úřady investují značné úsilí (a někdy i finance) do vysvětlující kampaně, která ale říká jen to, co všichni vědí, zatímco skutečné obavy a nejasnosti studentů – třeba ohledně fungování školného – zůstávají opomíjeny a nevyslyšeny, protože z pohledu úřadu jsou tyto problémy jasné. Úkolem projektu by tak mimo jiné mělo být jasné vyjádření postoje mladých lidí k dané problematice a jeho následné zohlednění při tvorbě legislativních aktů.

Jako druhý z organizátorů projektu se slova ujal Jirka Let, který představil webové stránky projektu Kecejme do toho (www.kecejmedotoho.cz) včetně přidružených profilů na facebooku a twitteru. Co tedy na webu můžeme najít? Kromě obligátních informacíc o projektu, jeho cílech, kalendáři akcí a kontaktech na koordinátory zde najdeme internetové diskusní fórum, respektive tématicky rozdělená fóra, která tvoří jádro celého projektu. Mladí lidé zde mohou diskutovat o různých tématech, která je zajímají. Takříkajíc na rozjezd zde byla nějaká témata vyhlášena, ale – jak bylo organizátory několikrát zdůrazněno – každý může přijít a navrhnout vlastní téma.

Hlavní rozdíl oproti jiným diskusním fórům, která na internetu občas vznikají, spočívá v tom, že jednotlivá témata jsou monitorována a záměrem organizátorů je na základě jednotlivých příspěvků vypracovat zprávy, které by shrnovaly názory mladých lidí, jejich nápady i věci, které je pálí. Tyto zprávy budou následně nejen zveřejněny na webu projektu, ale též předány kompetentním úřadům. Cílem je zohlednit tyto zprávy při sestavování nových návrhů a opatření, jež se týkají mladých lidí.

Jako poslední z trojice organizátorů vystoupila Janina Votavová, která představila první z plánovaných open air setkání, které proběhne 9. září 2010 v Praze. Jako místo konání byl zvolen park Parukářka. Open air setkání by měla sloužit k setkání mladých lidí a navázání osobních kontaktů. Krom představení celého projektu a možnosti probrat aktuální témata řešená v rámci projektu se případní návštěvníci mohou rovněž těšit na bohatý doprovodný program.

Projekt Kecejme do toho vznikl také díky iniciativě Evropské komise a jejímu úsilí zapojit mladé lidi více do veřejného života. Jak uvedl Jan Husák, většina zemí v EU na tuto iniciativu zareagovala přípravou různých dotazníků, které jsou následně distribuovány mladým lidem. Naproti tomu čeští organizátoři projektu Kecejme do toho se touto cestou vydat nechtěli a namísto předpřipravených dotazníků, které nikoho nebaví, se rozhodli dát mladým lidem prostor, aby si sami vybrali témata a problémy, které je zajímají. Z evropského hlediska jde tedy o originální přístup, jak mladé lidi zapojit.

Celkově vzato jsme tiskovku opouštěli s velmi pozitivním míněním, že po dlouhé době se konečně podařilo zainvestovat zajímavý projekt, který může být užitečný a přinést nějaké reálné výsledky. Jasné vymezení cíle a institucionální vazba na orgány státní správy, které se na vzniku projektu podílejí, nabízí možnost, že výsledky debat nevyzní do ztracena. Různých spontánních akcí a výzev vznikla již celá řada, ale málokdy vedly k nějakému konkrétnímu cíli, často i díky tomu, že je oficiální místa nebrala v potaz (pokud o nich vůbec vědělya). Výhodu projektu Kecejme to toho proto vidíme právě ve skutečnosti, že se úřady zavázaly brát výstupy projektu v potaz při přípravě svých materiálů.

Další výhodou je, že projekt není organizován úředníky státní správy, ale týmem mladých lidí, povětšinou studenty vysokých škol. Odpadají tak možná komunikační nedorozumění způsobená odlišným pohledem na svět a celý projekt je velice vstřícně nastaven vůči své cílové skupině jak z hlediska používaného jazyka, tak i komunikačních nástrojů, které využívá.

V průběhu několika prvních dnů po spuštění projektu, kdy také vznikala tato reportáž, se na webu kecejmedotoho.cz rozproudila poměrně bohatá a živá diskuse, která snad časem přinese i nějaké konkrétní výsledky.

Zbyněk Smetana

Kolik stojí studentský život?

Příprava říjnového Študáka je již v plném proudu, a protože vy – studenti - jste zásadní esencí našeho magazínu, rádi bychom společně s vámi vytvořili článek, tentokrát o finanční stránce studentského života. Jak? Snadno! Zúčastněte se prosím naší ankety…

Zkuste se tedy prosím zamyslet nad vašimi průměrnými výdaji během školních měsíců. [...]]]>

Kolik stojí studentský život?

Příprava říjnového Študáka je již v plném proudu, a protože vy – studenti - jste zásadní esencí našeho magazínu, rádi bychom společně s vámi vytvořili článek, tentokrát o finanční stránce studentského života. Jak? Snadno! Zúčastněte se prosím naší ankety…

Zkuste se tedy prosím zamyslet nad vašimi průměrnými výdaji během školních měsíců. Vyberte rozsah (uveden v Kč), který nejlépe vystihuje vaši situaci a klikněte na „vote“ (v každé části ankety zvlášť).

Všem účastníkům děkujeme! Výsledky vašeho hlasování najdete v nejbližším čísle Študáka.