Termín e-learning označuje výuku, která využívá elektronických prostředků, médií a internetu. E-learningem se dnes však již nerozumí pouhé vystavení studijního textu nebo videozáznamu na internet, ale především organizovaná forma výuky prostřednictvím informačních technologií, kdy student postupuje podle stanoveného výukového plánu. V průběhu studia je doprovázen tutorem, který zodpovídá za organizační záležitosti, a pedagogem, který studenta zkouší a hodnotí jeho znalosti. E-learning může být nasazen jako podpora a rozšíření standardní formy prezenčního studia, kde nabízí doplňkové studijní materiály k probíranému učivu, nebo umožňuje procvičování probrané látky. Základním polem působnosti e-learningu je ovšem distanční studium, protože e-kurz může klasickou výuku plně nahrazovat a student tak ani nemusí fyzicky navštívit budovu školy.

Výhody a nevýhody

Hlavní výhodu pro studenty je dostupnost všech studijních materiálů odkudkoliv a kdykoliv. Odpadá shánění knih, článků, poznámek od spolužáků, protože vše je přehledně na jednom místě. Stejně tak není nutné navštěvovat pravidelně přednášky, studujete, když máte čas a chuť. Sami si volíte rychlost učení a věnujete studiu tolik času, kolik skutečně potřebujete. A právě toto je i hlavní slabinou e-learningu, protože se očekává motivace studentů ke studiu, schopnost studovat pravidelně samostatně a plnit včas zadané úkoly. To je věčný problém i bez e-learningu. Jinou nevýhodou je odosobnění výuky – své spolužáky z kurzu možná nikdy nepotkáte nebo je budete znát jen z  diskuse. Každému také nevyhovuje dlouhé studium z obrazovky počítače a odpadá i možnost jednoduše se zeptat učitele na věci, kterým nerozumíte. „Hovoří se o zhoršení prospěchu až o jeden stupeň na univerzitní škále A-F.“(¹) Ke studiu je samozřejmě potřeba počítač se stabilním připojením k internetu a v případě jazykových kurzů i klidné místo, kde můžete nerušeně mluvit do mikrofonu.

Zavedení e-learningových kurzů je důležitým rozhodnutím i pro školu nebo instituci. Implementace přináší snížení nákladů (provoz učeben, mzda pedagoga), zajištění vysoké úrovně předávaných znalostí (ke studijním materiálům mají přístup všichni studenti ve stejný čas), studenti jsou hodnoceni podle stejných pravidel a mají okamžitý přístup ke svým výsledkům. E-learning umožňuje využít zábavných forem výuky, které zvýší motivaci a chuť studentů studovat. Druhou stranou mince je nutnost hardwarového a softwarového vybavení pro provoz kurzu, zaškolení personálu a pedagogů, kteří musí zvládnout e-learningovou agendu a zajištění účinné motivace studentů.

Studijní materiály

E-learningová výuka klade specifické požadavky na studijní materiály, nejde jen o převedeních klasických materiálů do digitální podoby. Mezi základní pravidla patří důraz na probuzení zájmu studentů a upoutání jejich pozornost. Proto se tvůrci snaží studenty co nejvíce zapojit. Doporučuje se například používání oslovení VY (tedy druhé osoby množného čísla), která evokuje komunikaci autora kurzu se studentem, dále vytváření přehledů nejdůležitější látky, frází k zapamatování, klíčových slov nebo pokládání otázek, které zvyšují pozornost oproti pouhému čtení textu. V každé kapitole i kurzu jako celku musí být jasně definován cíl výuky a musejí být stanoveny prostředky, jak lze ověřit jeho naplnění. Proto jsou kurzy doplňovány průběžnými testy a zadáváním úkolů, které nutí studenty k aktivitě. Studijní materiály by také měly být strukturovány do menších celků, čtení dlouhého textu na obrazovce rychleji unavuje a čtenáři mají sklony text jenom povrchně prolétnout stejně jako třeba webovou stránku. Vhodné je doplnit text obrázky, diagramy, grafy a dalšími grafickými prvky.

Trendy v e-learningu

S rozvojem a rozšiřováním e-learningu se objevují snahy překonat jeho nevýhody využitím moderních trendů v informačních technologiích. Setkat se tak můžete s výukou „na živo“ v Second Ĺife, kam si se svým avatarem zajdete na přednášku nebo zkoušku, s vytvářením komunit učících se studentů na Facebooku nebo týmovou tvorbou znalostních wikipedií předmětu. V tvorbě studijních materiálů se cílí na interaktivitu s důrazem na hravost i nápaditost, aby kurz nebyl nudný a jednotvárný. Uplatňují se interaktivní prvky oživující text, jako jsou karikatury, komiksy, videa, animace nebo mluvící postavičky provázející kurzem. Intenzivní kurzy se snaží studenty obklopit látkou ze všech stran, a tak vám mohou pravidelně chodit pravidelně e-maily, SMS nebo MMS s probíraným tématem.

Kde a co se dá učit?

Pojďme se nyní podívat na konkrétní možnosti využití e-learningu. Nejčastěji se s ním můžeme setkat samozřejmě na školách a univerzitách.

Například Masarykova univerzita spravuje portál pro podporu e-learningové výuky ELPORTÁL. Ten slouží učitelům i studentům univerzity pro inspiraci v rozvoji e-learningu, stejně jako široké veřejnosti, která má možnost podívat se na konkrétní příklady e-learningu a dozvědět se užitečné informace v oblasti elektronického vzdělávání. Můžete si zde prohlédnout třeba Kurz práce s informacemi pokrývající problematiku práce s informacemi na VŠ vyvinutý Kabinetem Informačních studií a knihovnictví. Kabinet vede své studenty k aktivnímu studiu tématu e-learningu a studenti tak například sami navrhovali kurzy NET – Trainers, tedy kurz o tom, jak vytvořit a vést e-learningový kurz. V rámci aplikačního semináře zde vznikají prakticky zaměřené kurzy, jako byl v letošním roce Kurz projektového managementu nebo připravovaný kurz e-LKA, který se zaměřuje na e-learningové vzdělávání knihovníků v angličtině.