Finálové kolo soutěže Diplomová práce roku a slavnostní vyhlášení proběhlo 15. 9. 2011  na plzeňské Západočeské univerzitě. Šestý ročník hostil děkan Fakulty aplikovaných věd doc. Ing. František Vávra, CSc. Do Plzně se sjelo 15 finalistů z celkového počtu 77 přihlášených [...]]]> Finálové kolo soutěže Diplomová práce roku 2011 proběhlo 15. září na akademické půdě Západočeské univerzity v Plzni

Finálové kolo soutěže Diplomová práce roku a slavnostní vyhlášení proběhlo 15. 9. 2011  na plzeňské Západočeské univerzitě. Šestý ročník hostil děkan Fakulty aplikovaných věd doc. Ing. František Vávra, CSc. Do Plzně se sjelo 15 finalistů z celkového počtu 77 přihlášených studentů. Studenti se přihlásili z devatenácti českých a slovenských vysokých škol, státních i soukromých. Někteří studenti na finále přicestovali z různých evropských destinací, jeden ze studentů obhajoval svou práci až z dalekého Texasu přes Skype. Finálové kolo soutěže proběhlo ve třech soutěžních kategoriích, v nichž každý z finalistů svou práci prezentoval před odbornou komisí složenou z lektorů vysokých škol a zástupců IT firem.

V šestém ročníku soutěže Diplomová práce roku se na prvních místech umístili:

1. 1. V kategorii Informační bezpečnost, standardy řízení vývoje systémů a mezioborové přístupy

Marcela Šimková, VUT Brno.

Partnerem soutěžní kategorie je společnost T-SOFT.

1. 2. V kategorii Podnikové informační systémy, ostatní IT práce

Pavel Cvetler, ČVUT.

Partnerem soutěžní kategorie je společnost ABRA Software.

1. V kategorii Internet, webové systémy, virtualizační a Cloudové technologie

Pavel Kukačka, VŠE.

Partnerem soutěžní kategorie je společnost SYSTEMATIQ.
Soutěž Diplomová práce roku 2011 je projektem zaměřeným na podporu vysokého školství a zvýšení prestiže oboru informačních technologií v ČR a SR. Klade si za cíl umožnit nadaným studentům lépe vyniknout a získávat lepší uplatnění v praxi.

Vyhlašovatelem soutěže je již tradičně společnost ABRA Software a.s., spoluvyhlašovatelem je sdružení Česká společnost pro systémovou integraci.

Ing. Petr Kuchař z vyhlašovatelské ABRA Software letošní ročník komentoval:
„Mám radost z toho, že letošní ročník potvrdil vynikající renomé a kvalitu soutěže. Musím vyzdvihnout úroveň všech prezentovaných prací. Všechny práce v kategorii „Podnikové informační systémy, ostatní IT práce“ letos spojilo téma automatizovaného rozpoznávání obrazu. Je vidět, že témata studentských prací kopírují potřeby reálného života. Pro mě osobně je důležité, že práce mají velmi praktické zaměření, a že jejich výsledky budou snadno aplikovatelné v komerčních provozech. Proto myslím, že studenti mají velmi dobře našlápnuto do pracovního života. Stejně jako vloni mě však maličko zklamala úroveň sebeprezentace některých studentů. České i slovenské školy by měly systematicky pracovat na zlepšování dovednosti prodat svou práci, protože především tuto schopnost budou studenti potřebovat ve svém profesním životě.“

Nezisková organizace Liga lidských práv vyhlásila soutěž o nejlepší závěrečnou práci zaměřenou na lidská práva a jejich ochranu. Pokud jste obhájili bakalářskou, diplomovou, rigorózní [...]]]> Napsali jste a obhájili diplomovou práci zaměřenou na lidská práva a nechcete, aby se z ní stal pouhý lapač prachu v knihovním archivu? Zapojte ji do soutěže a zúročte svou píli finanční odměnou!

Nezisková organizace Liga lidských práv vyhlásila soutěž o nejlepší závěrečnou práci zaměřenou na lidská práva a jejich ochranu. Pokud jste obhájili bakalářskou, diplomovou, rigorózní či dizertační práci v období od 1. října 2010 do 30. září 2011 na některé z vysokých škol v České republice, ať už v oboru práva, sociologie, pedagogiky či v jiných humanitních oborech, neváhejte se zapojit a ukázat, jak pohlížíte na lidská práva vy.

„Rozhodli jsme se podporovat mladé lidi, pro které lidská práva nejsou jen otázkou exotických zemí, ale kteří se v rámci svého vysokoškolského studia rozhodli zabývat otázkou základních práv a svobod v České republice, analyzovat problémy současné společnosti a přinášet nová řešení,“ vysvětlil důvod pořádání soutěže předseda Ligy lidských práv David Zahumenský.

I diplomová práce může být inspirací

Diplomová práce proto nemusí skončit jen její obhajobou. „Každý výtvor týkající se oblasti lidských práv může být inspirací pro ty, kdo se ochranou práv zabývají, ale i podnětem pro ty, kdo vidí ve svém okolí nespravedlnost,“ uvedla právnička Ligy lidských práv Kateřina Červená.

Odborná komise bude proto hodnotit zejména inovativní přístup autora a praktický přesah práce. Autor vítězné závěrečné práce bude odměněn výhrou 5 tisíc korun, další dvě místa obdrží odměnu 3 a 2 tisíce korun.

Záštitu nad soutěží převzala místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, která se v průběhu své kariéry významně zasadila o změny na poli lidských práv. Ta také 9. prosince, v předvečer Mezinárodního dne lidských práv, vyhlásí výsledky a předá vítězům ceny.

Všechny práce budou soutěžit v jedné kategorii a musí být napsány v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. Uzávěrka přihlášek je 1. října 2011.

Bližší informace poskytne:

Kateřina Červená, právnička Ligy lidských práv, tel.: 545 210 446, email: soutez@llp.cz.

Přihlášku a další informace o soutěži najdete zde:

http://www.llp.cz/cz/soutez

Soutěž ACM SPY je zaměřená na oblast informatiky a informačních technologií. Organizují ji české a slovenské univerzity a softwarová společnost Profinit pod záštitou ACM, největší světové vzdělávací a vědecké asociace. Ocenění kromě studentů získají i [...]]]> Studenti z České a Slovenské republiky se mohou přihlásit do soutěže o nejlepší bakalářskou a diplomovou práci z oblasti informatiky a informačních technologií

Soutěž ACM SPY je zaměřená na oblast informatiky a informačních technologií. Organizují ji české a slovenské univerzity a softwarová společnost Profinit pod záštitou ACM, největší světové vzdělávací a vědecké asociace. Ocenění kromě studentů získají i vedoucí nejlepších prací. Cílem této již tradiční soutěže o nejlepší bakalářskou a diplomovou práci z oblasti informatiky a informačních technologií je motivovat studenty k většímu studijnímu úsilí, protože nabyté vědomosti následně uplatní v praxi.

Uzávěrka soutěže

Uzávěrka přihlášek do letošního ročníku soutěže je 24. června. Přihlásit se mohou studenti denního studia libovolné univerzity na území České a Slovenské republiky se zaměřením na informační technologie, kteří obhájí bakalářskou nebo diplomovou práci z oblasti informatiky a informačních technologií na bakalářském nebo magisterském stupni studia v akademickém roce 2010/2011.

Co můžete vyhrát

Soutěž je rozdělena do dvou kategorií, a to bakalářské a magisterské. Vítěz magisterské kategorie získá finanční odměnu 1000 € a jeho vedoucí diplomové práce 200 €. Ten, kdo uspěje v bakalářské kategorii, vyhraje 300 € a jeho vedoucí bakalářské práce získá 100 €. Nejlepší z obou kategorií budou vyhlášeni do finálového kola, které proběhne na přelomu října a listopadu 2011 v Praze. Do finálového kola postoupí z každé kategorie pět finalistů.

Pořadatelé

Tomáš Pavlík, výkonný ředitel společnosti Profinit, uvedl: „Hlavním organizátorem soutěže jsme se stali vloni. Předtím jsme ve spolupráci s vysokými školami organizovali soutěž IT diplomka roku. Soutěže byly velmi podobné, měly stejný cíl, a proto jsme se rozhodli zapojit do soutěže AMC SPY. Loňský ročník ukázal, že to byla správná cesta a my se velmi těšíme na nové vítěze. Věříme, že se potvrdí trend stoupající kvality prací.“

Mária Bieliková ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě říká: „Studentská soutěž ACM SPY je jedinečné spojení studentského akademického světa se světem praxe. Chceme studenty motivovat, a proto přibližně 20 % nejlepších prací bude zapsáno do galerie ACM SPY a vítězové získají zajímavou finanční odměnu. Jsme rádi, že studenty můžeme v jejich úsilí podpořit. ACM SPY vznikla ze soutěže ACM Student Research Competition, která měla mezi univerzitami i studenty velmi dobrou pověst právě díky důrazu na kvalitu. Porota ACM SPY na tento odkaz navazuje. Tomu odpovídá i vícekolové recenzní řízení vedené lidmi z akademické sféry a ve finále i odborníky z praxe.“

Soutěž pro rok 2011 podporují a hodnocení jednotlivých prací zabezpečují následující české a slovenské vysoké školy:

• České vysoké učení technické v Praze
• Vyskoká škola ekonomická v Praze
• Univerzita Karlova v Praze
• Vysoké učení technické v Brně
• Masarykova univerzita v Brně
• Západočeská univerzita v Plzni
• Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
• Slovenská technická univerzita v Bratislave
• Univerzita Komenského v Bratislave
• Žilinská univerzita
• Technická univerzita v Košiciach
• Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach

O soutěži AMC SPY (Czech ACM Chapter & Slovakia ACM Chapter Student Project of the Year)

Soutěž ACM SPY navazuje na tradici soutěže ACM Student Research Competition, kterou od roku 2003 pořádala česká pobočka celosvětové profesionální organizace ACM (Association for Computing Machinery) – Czech ACM a vysoké školy v ČR a SR, od roku 2009 pak i její slovenská pobočka Slovakia ACM, a také na tradici soutěže IT diplomky roku, kterou dříve pořádala společnost Profinit. Hlavním organizátorem ročníku 2011 je softwarová firma Profinit a zmíněných 12 vysokých škol.

Další informace najdete na  www.acm-spy.cz

O společnosti Profinit
Profinit je softwarová společnost, která přes deset let působí na středoevropském trhu IT. Od roku 2007 je členem mezinárodní skupiny New Frontier Holding, která sdružuje firmy poskytující IT služby v prostoru střední a východní Evropy. V současné době má Profinit více než 180 zaměstnanců. Přes rychlý růst si společnost uchovává dosavadní přednosti – flexibilitu a schopnost rychle reagovat na potřeby zákazníků. Portfolio služeb zahrnuje vývoj software na zakázku, datové sklady a business inteligence, integrace softwarových systémů a data management.

Soutěž o nejlepší diplomku je projekt zaměřený na podporu vysokého školství a zvýšení prestiže oboru informačních technologií v ČR a SR. Jejím cílem je umožnit nadaným vysokoškolským studentům lépe vyniknout a získat lepší uplatnění [...]]]> V květnu 2011 odstartoval šestý ročník studentské soutěže Diplomová práce roku. Studenti se mohou se svými pracemi hlásit až do 15. 7. 2011.

Soutěž o nejlepší diplomku je projekt zaměřený na podporu vysokého školství a zvýšení prestiže oboru informačních technologií v ČR a SR. Jejím cílem je umožnit nadaným vysokoškolským studentům lépe vyniknout a získat lepší uplatnění v praxi.

I letos se soutěže účastní studenti ze státních i soukromých škol z Česka a ze Slovenska. Studenti budou soutěžit o 50.000,- Kč v každé kategorii a nabídku zaměstnání od partnera kategorie. Novinkou letošního ročníku je finanční ocenění i účastníků finálového kola, kteří neuspějí přímo na stupních vítězů.

Podrobné informace o soutěži Diplomová práce roku naleznete na www.diplomovaprace.cz.

Soutěž si klade za cíl umožnit nadaným vysokoškolským studentům lépe vyniknout a získat lepší uplatnění v praxi. Vyhlašovatelem je již tradičně společnost ABRA Software a.s., spoluvyhlašovatelem je sdružení [...]]]> Dne 16. 3. 2010 odstartoval šestý ročník soutěže Diplomová práce roku, projektu zaměřeného na podporu vysokého školství a zvýšení prestiže oboru informačních technologií v ČR a SR.

Soutěž si klade za cíl umožnit nadaným vysokoškolským studentům lépe vyniknout a získat lepší uplatnění v praxi. Vyhlašovatelem je již tradičně společnost ABRA Software a.s., spoluvyhlašovatelem je sdružení Česká společnost pro systémovou integraci. V organizaci soutěže spolupracuje komerční sféra, reprezentovaná firmou ABRA Software a dalšími firemními partnery, se zástupci akademické sféry, reprezentované jednotlivými vysokými školami, sdruženými ve společnosti ČSSI. Odbornými garanty projektu jsou sdružení CACIO a ICT Unie, které bdí nad odbornou úrovní soutěže.

I letos se soutěže zúčastní státní i soukromé školy z Česka a ze Slovenska. Studenti budou soutěžit o 50.000,- Kč v každé kategorii a nabídku zaměstnání od partnera kategorie. Novinkou letošního ročníku je finanční ocenění i účastníků finálového kola, kteří neuspějí přímo na stupních vítězů. Práce finalistů bude posuzovat hodnotící komise, ve které zasednou přední osobnosti z oblasti IT, vysokého školství a zástupci vyhlašovatelů i odborných garantů.

Mediálními partnery soutěže jsou: časopis Študák, Euro, Bilance, Eurocampus, CCB, Grada, Unium, www.studentskefinance.cz.

Podrobné informace o soutěži Diplomová práce roku naleznete na www.diplomovaprace.cz

Asi nejznámějším je Konec stránky. Ve Wordu 2007 Vložení → Konec stránky, ve starších verzích pak Vložit → Konec → Konec stránky. Měli bychom ho používat vždy, když [...]]]> Sotva začínáme a už abychom se bavili o konci… Ve Wordu je konců totiž hned několik typů a každý z nich může být dobrou pomůckou pro formátování dokumentu.

Asi nejznámějším je Konec stránky. Ve Wordu 2007 Vložení → Konec stránky, ve starších verzích pak Vložit → Konec → Konec stránky. Měli bychom ho používat vždy, když má nový text začínat na další straně, tedy na konci titulní strany, za obsahem, na koncích kapitol. Pokud budeme později hýbat s vlastním textem, nemusíme se starat o ruční odsazování jednotlivých částí, Konec stránky se bude sám posouvat. Jenom je třeba si pohlídat, kam přesně ho vložíme. Vkládá se na pozici kurzoru, většinou za poslední řádek na stránce. Problém nastane, pokud je poslední řádek až úplně dole, Konec stránky pak může přeskočit na další stranu a vznikne nám prázdný list. Jednoduše dáme kurzor na konec textu a stikneme Delete, Konec strany přeskočí na konec posledního řádku a prázdná strana zmizí.

O něco méně známý je Konec oddílu. Každý dokument můžeme rozdělit na libovolný počet oddílů. Každý oddíl může mít vlastní formátování, pokud ho „odřízneme“ od ostatních. Abychom vytvořili oddíl, vybereme si daný úsek textu a dáme Rozložení stránky → Konce → Konce oddílů. Tam nastavíme požadovaný typ. Optimální je varianta Další stránka. Takovýto Konec se chová stejně jako Konec stránky plus nám ještě dokument rozdělí na dva oddíly. U starších verzí Wordu je to na kartě Vložit → Konec → Typy konců oddílů. V textu můžeme mít libovolný počet oddílů, ovšem někdy méně je více. V základu jsou všechny oddíly spolu propojeny, takže jak naformátujete jeden, tak budou všechny.

Oddílů se využívá pro číslování stran ve studentských pracích, ve kterých nemají být první strany číslované. Na konec části, která nemá být očíslovaná, vložíte Konec oddílu. Pak celý dokument očíslujete (Vložení → Číslo stránky). Čísla by měla být ve stejném fontu jako zbytek textu a asi o dva body menší. Bývají většinou uprostřed dole či na vnějších okrajích, aby byla i po svázání práce dobře čitelná. Upravit je můžete v zápatí. To si zobrazíte tak, že na něj dvakrát poklepete, či na kartě Vložení máte odkaz Záhlaví a Zápatí. Ve starších verzích Zobrazit → Záhlaví a zápatí. Abyste se zbavili nechtěného číslování, potřebujete „odříznout“ oba oddíly od sebe. Zobrazíte si záhlaví a zápatí a kliknete na druhý oddíl. Nahoře v liště si projděte jednotlivá tlačítka, svítí mezi nimi zakliknuté Propojit s předchozím. To odkliknete a pak čísla v prvním oddílu jednoduše smažete. V druhém zůstanou netknutá. Stejně můžeme odstranit čísla kdekoliv v textu. Stačí daný úsek „odříznout“. Pamatujte, že oddíly jsou vždy propojeny s předchozím, takže je musíte oddělovat z obou stran.

Tolik pro začátek ke koncům… Nechť jsou vám tyto informace k užitku.

Lucie Horová

Na první pohled by se dalo říct, že výběr fontu je zcela na uživateli; Word nabízí širokou škálu různých [...]]]> V dalším pokračování naší pravidelné typografické rubriky si probereme výběr vhodných fontů, standardní velikosti písma a několik málo pravidel, co se týče zdůrazňování slov v textu.  Některé školy mají pro své práce tyto věci přesně nadefinované, informujte se.

Na první pohled by se dalo říct, že výběr fontu je zcela na uživateli; Word nabízí širokou škálu různých vzhledů, ze kterých můžeme vybírat – ovšem pozor. Někdy méně je více. Musíte vždy myslet na jednotnou úpravu celého dokumentu. Obecně se doporučuje, že veškerý text by měl být vysázen/naformátován jedním fontem, pouze u nadpisů můžete zvolit font jiný. Je dobré nepracovat s méně běžnými písmy, u některých nemusejí být navrženy všechny znaky české abecedy, což ztěžuje situaci.

Fonty rozlišujeme na písma patková a bezpatková. Písmo patkové má schopnost lépe vést oči během čtení po řádku (v defaultním nastavení Wordu je to Times New Roman). Za základní font zvolme tedy Times New Roman (či Book Antiqua), na nadpisy pak můžeme použít Arial (písmo bezpatkové), osobně však doporučuju spíše Calibri.

Velikost písma základního bloku textu by měla být 11 či 12 bodů. Nadpisy obecně by měly mít velikost vždy o 2 body větší než základní text, ale vždy záleží na konkrétní situaci. Pokud máte více úrovní, pak můžete zvolit řešení 11/13/15, 12/14/16 či 12/13/14. Poznámky pod čarou by měly mít velikost 9 či 10 bodů (záleží na velikosti hlavního textu) a font stejný jako celý dokument. V obsahu či dalších částech práce platí stejná pravidla jako pro samotný text (poměrně frekventovanou pěstí na oko je obsah příliš velkým písmem).

Pokud chceme nějaký text zdůraznit, nejčastěji použijeme kurzívu, ztučnění či prostrkání písmen ve slově. Je dobré vybrat si v daném dokumentu jednu z těchto možností a té se držet; přílišná překombinovanost působí rušivě a spíše čtenáře zmate. Pro použití kurzívy (I) a ztučnění (B) si označíte požadovaný text a pak kliknete na danou ikonku v liště. Pro prostrkání písmen si označte text, klikněte na něj pravým tlačítkem a zvolte Písmo. Na kartě Proložení znaků zvolte Mezery rozšířené. Vpravo od této volby pak vyberte o kolik. Pro písmo o velikosti 8b se doporučuje 1b, pro písmo 9-12b pak 2b. Vězte však, že prostrkání písmen je již záležitost spíše přežilá, tedy se tomuto způsobu raději vyhýbejte. Tučná či kurzivní písma nesmíme prostrkávat vůbec. Zvýrazňování nepoužíváme na interpunkční znaménka, pokud nejsou součástí většího textu.

Zájemcům o podrobnější informace stran typografie doporučuju podívat se na http://typomil.com/. Autor tohoto webu, Martin Pecina, přispívá svými poznámkami k typografii také do literárního měsíčníku Host. Zde se tedy dozvíte mnoho dalších užitečných informací o typografii.

Lucie Horová

Odstavce volíme klasické, tedy s odsazením prvního řádku (v nabídce Formát → Odstavec → Odsazení speciální – první řádek), [...]]]> V další části naší typografické rubriky se zaměříme na úpravu textu, a to nejen co se týče přehlednosti, ale také gramatické správnosti, a nabídneme několik jednoduchých tipů, které mohou eliminovat zcela zbytečné nedostatky v jinak bezchybné seminární či diplomové práci.

Odstavce volíme klasické, tedy s odsazením prvního řádku (v nabídce Formát → Odstavec → Odsazení speciální – první řádek), nebo (dnes hojně používané) „angloamerické“ – tedy bez odsazení, zato s vynechaným řádkem mezi odstavci. Vždy si však celý text rozvrhneme tak, aby byl co nejčlenitější. Chceme-li začít na následující straně, nikdy nepoužíváme klávesu enter, ale nabídku Vložit → Konec → Konec stránky (zkratka Ctrl + enter).

Abychom se vyhnuli takzvaným „sirotkům“, tj. osamělým řádkům na konci či začátku stránky, zatrhneme v nabídce Odstavec → Tok textu → Kontrolu osamocených řádků.

Pevné mezery (Shift + Ctrl + mezerník) používáme při konečné kontrole dokumentu za jednoznakovými („jednopísmennými“) slovy na koncích řádků; nepoužíváme je však paušálně na celý dokument, neboť mohou vytvořit velké mezery, tzv. řeky.

Pokud v dokumentu stále cosi „zlobí“, zobrazíme si skryté znaky (ikona Zobrazit nebo skrýt: ¶). Tak získáme přehled o všech mezerách, entrech, koncích stran a odsazení, a snadněji text upravíme do požadovaného formátu. Opakuje-li se v textu stejná chyba vícekrát, v nabídce Úpravy → Nahradit (Ctrl + H) zadáme položky, které chceme změnit, to je užitečné například při redukci mezer. Stejně postupujeme, chceme-li nahradit celé slovo, ovšem pozor na pády a velká písmena, word není v tomto směru příliš předvídavý.

Jak vidíme, některé šotky s pomocí wordu odstraníme velmi jednoduše a typografickou kontrolu je snadné mít brzy v malíčku. Všechny ostatní nešvary už záleží na naší jazykové (ne)omylnosti. Podotýkám, že v tomto směru je lépe pomoc wordu nepřeceňovat a automatické opravy pravopisu při psaní raději nepoužívat (v domnění, že tak využijeme levného a rychlého korektora). Často se totiž v práci vyskytne slovo v cizím jazyce nebo slovo, které word nezná a které často komicky, častěji tragikomicky upravuje po svém.

Co se týče například zmiňovaných mezer, je třeba mít na paměti také správný způsob jejich užití. Nejčastější chyby se vyskytují v psaní jednotek: 100% = stoprocentní, 100 % = sto procent; číslovek: píšeme 5litrový, 60letý, nikoli 60-tiletý (a jiné tvořivé varianty). Rovněž tak u interpunkčních znamének je třeba dbát na nadbytečné či chybějící mezery, např. při psaní trojtečky (nikoli tří teček), tedy tzv.výpustky (Ctrl + „tečka“), uvozovek, závorek, lomítek, spojovníku, pomlčky atp. Jde sice o detail, ale koneckonců může jít i o hrubou chybu. Pokud si nejste jisti, užitečnou stránkou je třeba http://prirucka.ujc.cas.cz, kde jsou přehledně všechny základní jazykové jevy uvedeny.

Nedílnou součástí přehledné práce je také obsah vytvořený pomocí úrovní. Jednotlivé nadpisy označujeme stupňovitě: 1, 1.1, 1.2., 1.2.1. atd. Obsah pak vytvoříme jednoduše: nejprve zaškrtneme Osnovy v horní liště (Zobrazit → Osnova; v některých wordech bývá skryta ve volbě dalších tlačítek). Poté, co se zobrazí v levém horním rohu volba úrovní, označíme si postupně nadpisy a zaškrtneme v nabídce vždy požadovanou úroveň: 1 jako úroveň 1, 1.1 jako úroveň 2 atd. Na stránce, kde chceme obsah zobrazit, pak zvolíme Vložit → Rejstřík a seznamy → Obsah (nezapomeneme navolit počet úrovní, pokud jich je více než 3) a potvrdíme.

Závěrem připomeňme některé užitečné klávesové zkratky:

Ctrl + A označit celý dokument;

Ctrl + F najít text, nahradit text;

Shift + Enter roztáhne text až do konce řádku;

Ctrl + Shift + Mezerník nebo také:

Alt 0160 pevná mezera;

Ctrl + Enter konec stránky, zalomení;

Alt 0150 pomlčka krátká – (běžná, pozor na rozdíl oproti spojovníku -);

Alt 0151 syntaktická pomlčka — (v českých textech se příliš nepoužívá);

Alt 0132 „ dolní česká uvozovka;

Alt 0147 “ horní česká uvozovka;

Ctrl + . trojtečka (výpustka);

Alt + Ctrl + I náhled dokumentu;

Tereza Šindelářová