Dostat se na jakoukoli školu za socialismu nebylo jenom otázkou dobře napsaných přijímacích zkoušek. Důležitou, ne-li prvořadou roli hrál i tzv. kádrový profil a minulost takového uchazeče. Preferovalo se, aby se na školy dostávaly především děti z dělnických rodin a aby se přerušila „buržoazní“ linie intelektuálů, přetrvávající od dob první republiky.
Přijímačky nebo dělnický původ?
Ačkoli v období komunistické normalizace po roce 1968 nadále existovaly přijímací zkoušky na školy, které se tvrdí, že nebyly o nic „lehčí“ než ty dnešní, nebyl výsledek těchto zkoušek hlavním kritériem, podle kterého se posuzovalo, kdo bude na školu přijat. I dobrý výsledek u přijímaček se někdy ignoroval, pokud uchazeč měl „špatnou minulost“ a nevhodný kádrový profil, tedy nepříznivý hodnotící posudek od stranické organizace. Tak třeba pokud rodiče nebyli členy KSČ, byli málo politicky angažovaní, nebo dokonce snad byli pokračovateli buržoazních rodin za první republiky, bylo to i pro jejich děti těžké stigma.
Na některé obory škol dokonce tvořily okresní a krajské výbory KSČ pořadníky uchazečů podle jejich politické vhodnosti. Existovaly tabulky kritérií a jejich váhy. „Dělnický původ“ studenta mohl mít větší bodovou váhu než celý výsledek maturity. Naopak za nevhodné postoje studenta nebo rodinných příslušníků v letech 1968-69 se body těžce ztrácely. Pokud strana v místním výboru uvedla o uchazeči, že jej „nedoporučuje“, neměl už výsledek přijímaček prakticky žádný vliv – na školu se v tomto roce nedostal.
Socialistický systém školství byl absurdní v tom, že preferoval vyšší vzdělání dětí z „dělnických rodin“ bez ohledu ne jejich intelekt, a naopak stigmatizoval děti z „buržoazních rodin“, které na tom intelektově byly zpravidla lépe. Vedoucí funkce v jakékoli organizaci byly rovněž svěřovány téměř výhradně „prověřeným“ lidem. Vzhůru nohama byl postaven i systém odměňování. Intelektuálně pracující, vysokoškolsky vzdělaní lidé, pobírali podstatně nižší plat než málo kvalifikovaní dělníci u pásu. Systém odměňování, jak byl postaven, motivoval spíš k tomu žádné školy nestudovat a pracovat v jedné z dělnických či rolnických profesí.
Jak si zlepšit kádrový profil
Existovaly však způsoby, jak si nevhodný profil vylepšit. Neúspěšný uchazeč se třeba mohl „začít se politicky angažovat“. Měli jsme tu za tímto účelem Socialistický svaz mládeže, vysoce žádoucí bylo rovněž vstoupit do strany.
S dalším z tichých doporučení jak „získat“ dělnický původ se setkala Jitka, dnes padesátiletá učitelka angličtiny na střední škole. Bylo jí tehdy po neúspěšném pokusu dostat se na veterinární medicínu doporučeno, že má jít rok „dělat“, a pak už nebude do dotazníku psát jako svůj třídní původ otce a matku, ale bude už „dělnice“ a tím se na školu dostane.
Tak nastoupila na rok do mrazíren, aby získala možnost se dostat na školu.
Ředitel v mrazírnách se tehdy ptal jejích rodičů: „Prosím vás, proč ji k nám dáváte dělat, tady to je strašný pracoviště. Vždyť to je chytrá, inteligentní holka…“
Jitka o své tehdejší práci hovořila jako o jedné z nejhorších životních zkušeností. Jako osmnáctiletá tam tehdy pracovala mezi ostatními pracovníky u pásu, masivně se tam během pracovní doby pil alkohol a zásadním způsobem porušovaly všechny možné bezpečnostní i hygienické předpisy. Říkala, že tam celou tu dobu vydržela jenom s vědomím toho, že jí to přinese tolik vysněnou možnost dostat se na školu a nestrávit v takovém otřesném prostředí zbytek života.
Po roce tak dostala od ředitele podniku doporučení, do dotazníku o svém původu uvedla „dělnice v mrazírnách“ a na vysokou školu se konečně dostala.
Martin Malec
Loading ...
Loading ...
