Jak je to s Erasmem?

Erasmus, pilotní program řízený Národní agenturou pro evropské vzdělávací programy, zná snad každý student. Chcete-li vycestovat za vzděláním nebo za prací do jedné z 30 nabízených evropských států pod záštitou nadnárodní společnosti, Erasmus je jednou z nejlepších voleb. Zásadním argumentem, proč vycestovat zrovna s Erasmem, je fakt, že student obdrží na základě splnění stanovených podmínek stipendium na studijní i pracovní pobyt, navíc je velká pravděpodobnost, že projde výběrovým řízením. Erasmus má jednu z nejširších nabídek míst, kam vyrazit, je nejrozšířenejší, představuje nejsnazší způsob, jak vycestovat do zahraničí, a tím pádem i nejoblíbenější.

V druhé polovině října se však v Lidových novinách objevil článek o finančních problémech, se kterými se Erasmus potýká. Že by už i do vzdělávacích programů pronikla ekonomická krize? Pojďmě se na celý problém podívat zblízka. Ptala jsem se Dany Petrove, vedoucí programu Erasmus v ČR.

Je to o penězích

Erasmus je v České republice financován ze dvou zdrojů. „Hlavním zdrojem je rozpočet EU na program Erasmus (přidělovaný vysokým školám prostřednictvím Národní agentury pro evropské vzdělávací programy), doplňkovým zdrojem jsou finanční prostředky státního rozpočtu určené na dofinancování konečného uživatele v rámci programu Erasmus (tyto finance jsou alokovány školám formou dotace z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy),“ informovala nás Dana Petrova. Ministerstvo školství letos na Erasmus vydalo stejnou částku jako loni. Z celkové částky 270 milionů Kč dokonce v roce 2008 nebylo vyčerpáno vše. Vysoké školy nepoužily na program Erasmu téměř 61 milionů Kč. Paradoxem je, že tuto částku (která pochází ze státního rozpočtu) již nelze čerpat v roce 2009, kdy by to opravdu bylo potřeba. Ptáte se proč? Evropská unie, hlavní zdroj finanční podpory Erasmu, letos poskytla programu téměř o 664 000 EUR méně než předešlý rok. Celkový rozpočet EU je určen z 96 % přímo vysokým školám na mobility. Zbylá 4 % jsou využita v dalších projektech programu Erasmus, jako jsou například různé intenzivní programy a jazykové kurzy. Ani v roce 2008 nestačil původní finanční obnos od EU a musel tak být dodatečně využit rezervní fond Evropské komise. Celkem pak český Erasmus potřeboval o 1,5 mil. EUR více. To však způsobilo, že letos, „kdy již finance z rezervního fondu nebyly použity na Erasmus (ale jiné aktivity programu LLP¹), došlo k reálnému poklesu rozpočtu,“ doplňuje Dana Petrova. Od roku 2009 navíc byla zvýšena měsíční paušální částka na studenta při jednotlivých stážích průměrně o 10-11 %, aby každý student mohl v cizině studovat důstojně a bez velkého ohlížení na finance. Tato částka však v některých destinacích studentovi na měsíc přesto nestačí. Je si toho vědoma i Národní agentura pro evropské vzdělávací programy, ale evropské fondy jsou bohužel omezené. Využitelná finanční podpora ze strany EU je tedy letos pro Erasmus nižší. Některé vysoké školy tak byly nuceny zavést redukční opatření.

A kdo s tím má problém?

Například Karlova univerzita na rok 2009/2010 dostala o 20 % méně finančních prostředků, než očekávala. Finanční podporu studentů se záměrem vycestovat, tak byla nucena snížit na polovinu. Ti, kteří měli vyrazit na celý semestr, dostanou dotaci pouze na 3 měsíce. Těm, co se chystali do zahraničí na celý rok, bude poskytnuta podpora jen na jeden semestr. Každý student se tedy musí rozhodnout, zda zůstane po celou dobu tak, jak si naplánoval, a druhou polovinu pobytu si uhradí, nebo zda se vrátí domů. Toto řešení zatím není konečné. Jednotlivé fakulty se budou snažit sehnat chybějící finance. Je však potřeba počítat i s méně optimistickou variantou.

České vysoké učení technické obdrželo dokonce o 30 % prostředků méně. Naštěstí škola má vlastní zrdoje, kterými se nedostatek snaží vyrovnat.

Na některých vysokých školách byla zrušena dovýběrová kola. Ta umožňovala studentům, kteří neuspěli ve výběrovém řízení na jaře nebo nestihli termíny, ulovit volná místa, která nezaplnili ti úspěšnější a rychlejší. Studenti, kteří se spoléhali na podzimovou šanci, si proto budou muset počkat až na další ročník Erasma v akademickém roce 2010/2011.

Není to žádná novinka

Snižování dotací na Erasmus se však v historii neděje poprvé. Finanční příspěvky jsou postupně snižovány již déle než rok. Trend snižování nákladů z fondů EU je zapříčiněn více faktory než jen ekonomickou krizí, jde o plánovaný proces, který by měl být prozatím, alespoň co se projektu Erasmus týče, ukončen letos. O to větší je ale kolem všeho rozruch rozpoutaný jak žurnalisty, tak některými školami. Školy řeší, co se studenty přijatými do programu, studenti zas, zda sáhnout do vlastních úspor, pokud nějaké mají. Vyplatí se studentům raději počkat na další rok? Nebo bude situace ještě horší? Dana Petrova to vidí optimisticky: „V roce 2010 by měl rozpočet EU na program Erasmus činit 9.326.000 EUR, další snižovaní tedy nepředpokládáme.“ Pozitivní zároveň je, že „student, který vyjíždí v rámci programu Erasmus, získává automaticky tzv. status studenta programu Erasmus a nemusí na zahraniční škole platit školné,“ jak dodává paní Petrova. Student, který by chtěl vycestovat „na vlastní pěst“ by tento status nezískal a musel by si platit vše včetně školného.

Rada nakonec

Jaká je tedy rada pro studenty, kteří by rádi cestovali za poznáním do ciziny? Hlídat si informace o programu na vlastní škole, důkladně se připravit na výběrové řízení a na doporučení Dany Petrove „věnovat pozornost přípravě studijní smlouvy a výběru předmětů na zahraniční škole, snažit se tuto smlouvu v zahraničí maximálně naplnit tak, aby mohly být studijní výsledky následně uznány na domácí škole a nedocházelo k prodlužování studia.“

Děkuji za spolupráci paní Daně Petrove, vedoucí programu Erasmus.

Petra Dočkalová