Závažný vliv na dobré jméno vzdělávacího institutu. Pokles kvality znalostí a dovedností studenta, snížená efektivita vyučování i celého studia. Zvyšování kriminality, postihy, aféry. Co tyto jevy spojuje? Podvádění na akademické půdě.

O co jde?

Akademické podvádění má mnoho svých podob. Všechny však mají několik společných faktorů. Student nebo skupina studentů svým chováním vždy porušuje pravidla a řád školy za účelem usnadnit si splnění určitého úkolu. K nejběžnějším typům podvádění patří napovídání, taháky, plagiátorství a vydávání se za někoho jiného¹. Důvodů k podvodu je mnoho, od školního klimatu a výkonu učitele po studentovu motivaci a přesvědčení. Proč zbytečně plýtvat energií na předmět, který je nepotřebný či nezajímavý, ať už za to může obsah nebo vyučující. Proč se trápit, když se prostě nechce nebo se nestíhá? Může se sice stát, že dotyčný si není vědom svého podvodu, ať už nezná pravidla nebo se jiným nedopatřením porušení pravidel dopustí. Neznalost však neomlouvá a podvádění je trestné, ať již je hříšník dopaden či nikoliv.

Těžké kalibry

Napovídání, opisování a další „pomocná spolupráce“ při testech a zkoušení jsme určitě všichni zažili, ať už z pozice pozorovatele nebo účastníka. To jsou však poměrně lehké kalibry oproti elektronickému podvádění (prostřednictvím informačních a komunikačních technologií – ICT). E-cheating nebo cyber-cheating, jak se také elektronickému podvádění říká, je součástí stále se rozvíjejících technologií a, stejně jako ony, se stále zdokonaluje. Dnešní generace mladých lidí, pro které je využívání ICT zcela běžnou záležitostí, nemají problém ani s technologiemi, které je možné využít při e-cheatingu. Pozitivem pro „lovce hříšníků“ je však fakt, že stejně jako vznikají nové technologie pro podvádění, vznikají i technologie pro jejich odhalování².

A jaké jsou tedy techniky e-cheatingu? Jednou z nich je metoda Cut’n Paste³. Pracujete někdy tak, že smícháte několik textů dohromady, promažete je, některé formulace přepíšete svými slovy a voila, máte hotovou seminárku? Tak pozor! Pokud neuvedete správně citace a zdroje, jedná se o podvod.

Zažili jste, třeba už na základní škole, že k vám přišel spolužák s výsledky testu ještě před jeho napsáním? Podívali jste se na ně? To taky asi nebude moc košer, že?

Narazili jste už na nabídky zhotovení referátu? Stačí zaplatit pár stovek a práci za vás vypracuje někdo jiný. Pohrávali jste si někdy s touto myšlenkou? Tak se jí rychle vzdejte, jde o podvod, za který budete přednostně potrestáni vy!

A co nejskloňovanější pojem světa akademických podvodů? Plagiátorství, neboli použití a vydávání cizí myšlenky, výsledku či práce za vlastní, je trestáno na vysokých školách nejčastěji. Není divu, porušujete tak autorská práva, ať už záměrně či nevědomky.

Pedagog alias Sherlock Holmes

Pozorný vyučující si podvodu v práci studenta může všimnout už na první pohled, vetšinou tak, že se práce výrazně liší od prací předchozích. Vynalezeny byly také různé detekční softwary. Fungují poměrně spolehlivě a disponuje jimi většina vysokých škol. Hlavní váha však zůstává na učiteli, neboť on většinou rozhoduje o podrobnějším prozkoumání práce a hledání plagiátů.

Kde hledat „vzor“ aneb smutná realita

Průběh i podoba postihu se však liší případ od případu. Jednou je student vyloučen ze studia, podruhé je mu snížena známka. Často pachatel ani není dopaden, což ho nabádá podvádět opakovaně. A co je možná nejsmutnější, nepodvádí pouze studenti. Stačí vzpomenout na několik nedávných afér s „rychlostudenty“, opsanými disertačními pracemi a korupcí na akademické půdě. Proč by studenti měli sekat latinu, když jejich učitelé bezostyšně podvádí? A kde hledat řešení?

Je to v našich rukách

Výkřikem do tmy byl pokus studentů Institutu mezinárodních studií bojovat s akademickým podváděním formou dokumentu – Jak omezit podvádění⁴. Studenti zde mimo jiné navrhují, jak bránit studentským podvodům zejména při zkoušení a testování dosažených znalostí. Zdůrazňují především myšlenku rovnosti při zkoušení zajištěnou systemizovaným a předem časově stanoveným zkoušením. Zároveň připomínají důležitost informování studentů, jak o správném postupu při plnění úkolů a o průběhu zkoušení, tak o postizích za podvádění. Víceméně se tak shodují s odborníky. Řešením, jak zmírnit, když už ne úplně vymýtit podvádění, je prevence.

Považovat podvádění za běžný jev, který je součástí studia nebo zavrženíhodný úkaz, který je nutno trestat a vymýtit? Je vám to jedno? A co kvalita vaší školy, vašeho vzdělání, vaše? To vám je taky jedno? Věřím, že ne. Hlavním aktérem je sice vyučující. Ale záleží i na nás, jak přispějeme ke kvalitě našeho vzdělání.

PD

Zdroje:

Homo-technicus.org. Studentské podvádění pomocí elektronických prostředků (online; 2008-02-02, použito 2010-4-15). Dostupné z: http://homo-technicus.org/download/muvs_1.semestr/psy/studentske_podvadeni.pdf

Wikipedia.org. Elektronické podvádění (online; 2010-4-10, použito 2010-4-15). Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektronick%C3%A9_podv%C3%A1d%C4%9Bn%C3%AD

Benda, M. Jak chtějí studenti IMS omezit podvádění (online; 2005-5-30, použito 2010-4-15). Dostupné z: http://social.ukmedia.cz/jak-chteji-studenti-ims-omezit-podvadeni

Šůra, A. Vzniká zákon na odebírání titulů (online; 2009-10-20, použito 2010-4-15). Dostupné z: http://respekt.ihned.cz/analyza/c1-38717980-vznika-zakon-na-odebirani-titulu